Proč hojení v PMU začíná dávno předtím, než se kůže začne hojit

Tkáň se nechová stejně

Jedním z častých předpokladů v permanentním make-upu je, že identický pohyb jehly by měl vytvářet identické výsledky u každé klientky.

Naše pozorování během vývoje naznačila něco jiného. Živá tkáň není mechanicky jednotná. Mladá pleť se chová jinak než zralá pleť. Vysoce elastická tkáň se chová jinak než fibrotická tkáň. Rty po aplikaci výplní reagují jinak než rty bez ošetření. Dříve zanícená tkáň se chová jinak než zdravá tkáň.

Artisté tyto rozdíly často popisují praktickým jazykem, například „prázdné rty“, „napjaté rty“ nebo „obtížné rty“, „silná kůže“, „zralá pleť“.

Z inženýrského pohledu tyto popisy odrážejí rozdíly v tom, jak se tkáň deformuje, jak pohlcuje mechanickou energii a jak se během implantace vrací do původního tvaru.

To vyvolává důležitou otázku.

Pokud se tkáň chová různě, měla by se jehla vždy chovat stejně?

Tato otázka se stala jedním z výchozích bodů pro analýzu pohybových profilů — namísto přístupu k pohybu jehly jako k pevnému parametru.

Ne všechna energie se využije k implantaci

Každý vpich jehly přenáší do tkáně mechanickou energii. Jen část této energie přispívá k implantaci pigmentu. Zbytek pohltí samotná tkáň. Kolik energie se pohltí, závisí na mechanických vlastnostech tkáně v daném okamžiku.

Vysoce elastická tkáň se deformuje jinak než hustá nebo fibrotická tkáň.

Některá tkáň energii snáze rozptyluje.

Jiná ji dočasně ukládá, než se vrátí do původní polohy.

Tyto rozdíly ovlivňují, jak jehla interaguje s kůží v průběhu celého cyklu implantace.

Namísto otázky, kolik energie dokáže strojek vygenerovat, jsme si položili jinou inženýrskou otázku:

Jak lze mechanickou energii přenášet efektivněji a zároveň omezit zbytečné narušení tkáně?

Proč chování jehly znamená víc než délka zdvihu

Délka zdvihu určuje, jak daleko jehla urazí. Neurčuje, jak se jehla během tohoto pohybu chová. Dva strojky mohou mít identický zdvih 2,8 mm. To neznamená, že provádějí identickou implantaci.

Zrychlení.

Zpomalení.

Rychlost v průběhu zdvihu.

Stabilita jehly při zátěži.

Doba kontaktu v tkáni.

Tyto charakteristiky ovlivňují, jak je mechanická energie přenášena do kůže.

Právě proto samotná délka zdvihu nedokáže vysvětlit, proč dva strojky s identickou geometrií mohou vyvolávat různé reakce tkáně nebo různé výsledky po zhojení.

Motion Control™ jsme nevyvinuli kvůli jinému pocitu

Jedním z omylů je představa, že různé pohybové profily existují jen proto, aby artistům poskytly preferovaný „pocit“.

To nikdy nebylo inženýrským cílem.

Motion Control™ vznikl z analýzy toho, jak různé stavy tkáně reagují na pohyb jehly.

Záměrem nebylo vytvořit čtyři různé vjemy v ruce.

Záměrem bylo prozkoumat, zda lze chování jehly přizpůsobit různým klinickým situacím při zachování efektivity implantace a omezení zbytečného narušení tkáně.

Zpětná vazba artistů zůstala po celou dobu vývoje zásadní, protože zkušení praktici dokážou rozpoznat jemné rozdíly v chování implantace dávno předtím, než jsou měřitelné.

Samotný smyslový vjem však nikdy nebyl cílem.

Stal se jedním ze zdrojů informací, které vedly inženýrská rozhodnutí.

Hojení nebylo závěrečným testem. Bylo konstrukčním cílem.

Snad největší rozdíl v našem vývojovém procesu spočíval v tom, kde jsme začali.

Mnoho strojků se hodnotí až poté, co jsou postaveny.

My jsme k vývoji přistoupili jinak.

Hojení nebylo jen něčím, co se pozoruje na konci projektu.

Stalo se jedním z inženýrských cílů od samého začátku.

Každé významné konstrukční rozhodnutí vedlo zpět ke stejné otázce:

Jak toto ovlivní kvalitu jedné jednotlivé implantace?

Protože zhojený výsledek není nic jiného než tisíce těchto implantací dohromady.